Vladimír Brabec
Vladimír Brabec se narodil 15. května 1934 v Praze na Žižkově do rodiny malíře pokojů a ochotníka. K divadlu tíhl už od dětství, zpíval v Kühnově dětském zboru a v letech 1946 – 1948 hrál v žižkovském Divadle Akropolis. Poté odešel na DAMU (1949 – 1953) k profesorům Radovanu Lukavskému, Miloši Nedbalovi a Otomaru Krejčovi. Následně prošel Divadlem pracujících v Mostě (1953 – 1954) a vojenskou prezenční službu si odbyl v Burianově scéně D 34 (1954 – 1959). Stal se členem činohry pražského Národního divadla (1. březen 1959 – 1975), z kterého odešel po infarktu na zdravotní dovolenou a byl hercem hereckého souboru Filmového studia Barrandov (1975 – 1980). Na částečný úvazek odešel do Laterny magiky (25. listopadu 1980 – 31. srpna 1981) a opět byl v činohře Národního divadla v Praze (1. září 1981 – 31. prosince 1993). Poté hostoval v Hudebním divadle Karlín a nebo v muzikálech Divadla Broadway. Vladimír Brabec byl živelným, uvolněným a impulzivním hercem. Zpočátku vytvářel zejména milovníky, citově založené hrdiny, komické a nadsázkou i gagy obdařené muže. Dokázal předvést složité a velmi rozmanité náročné charakterní kreace, jímž dopomáhal svým uvolněným pohybem a sytým, ve všech rozpětích vždy sedícím hlasem.
Známé tituly
- Bakaláři (1972)
- Vyprávěj (2009)
- Dobrodružství kriminalistiky (1989)
- 30 případů majora Zemana (1976)
- Případy 1. oddělení (2014)
- Návštěvníci (1983)
- Malý pitaval z velkého města (1983)
- My všichni školou povinní (1984)
- Stopy života (2013)
- Hříchy pro pátera Knoxe (1992)
- Sňatky z rozumu (1968)
- Stopy zločinu (1985)
- Doktor z vejminku (1983)
- Anča a Pepík (2017)
- Čtyřlístek ve službách krále (2013)
- Štít a meč (1968)
- Poslední růže od Casanovy (1966)
- O princi, který měl o kolečko víc (1992)
- Kleopatra (2012)
- I Was a Teenage Intellectual (Byl jsem mladistvým intelektuálem) (1999)